Akreditační zkoučka EFFA pro CE - F

Vážené kolegyně a kolegové podkováři.

Ačkoliv většina z vás byla informována o akreditační zkoušce EFFA, která probíhala ve dnech 23. a 24. května 2017, úmyslně jsme podrobnou zprávu pozdrželi až do odhlasování AGM EFFA, kdy oficiálně došlo k právoplatnému stvrzení.

Jak to tedy bylo. Ke zkoušce se víc jak půl roku připravovalo osm uchazečů. Byli vybráni: Karel Benc, opravdu jediný dobrovolník, Vladimír Bouša, David Vašátko, Jan Celer, Martin Kučera, Viktor Cipra, Filip Tošovský a Zdeněk Hasch. První čtyři se připravovali spíše individuálně. Společně jsme se sešli na workshopu výroby podkov a na dvou soustředěních ve volných svátcích. Čtyři žáky učebního oboru jsem měl pod dohledem v době praktické výuky. Ta, jak víme, se neskládá pouze z podkovářství, a tak jak jen to šlo, účastnili se praxe u mých soukromých zákazníků. Bohužel ani jeden z uchazečů neměl možnost minimálně dvousethodinové teoretické přípravy a sedmisethodinové praxe před zkouškou, jak je to obvyklé v soukromé podkovářské škole. Na mně nakonec zbylo vybrat po předchozích doporučeních čtyři statečné. Těmi se nakonec stali: Karel Benc, Jan Celer, Martin Kučera a Zdeněk Hasch. Den „D“ byl stanoven, a tak jsme se sešli 22. května v odpoledních hodinách. Organizačně bylo nutné zvládnout spoustu věcí, a proto bych chtěl velmi poděkovat Bc. Pavlu Komárkovi nejen za vynikající tlumočení po dobu celé zkoušky, ale hlavně za dopravu akreditační komise z letiště a na letiště. Také i za to, jak se o komisi po všech stránkách staral. Já jsem se tak mohl naplno věnovat průběhu zkoušky.

V úterý 23. května v 7 hod. ráno zazněl gong a začal první maratónský den zkoušek. Zahájení patří tradičně písemné zkoušce, kdy si uchazeč vylosuje čtyři otázky, které zpracovává po dobu dvou hodin. Následuje generovaný test v době trvání jedné hodiny. Pak již začíná praktická část. Tu zahajuje výroba podkov. Prvním úkolem je výroba přední a zadní podkovy dle určeného rozměru na chladnokrevného koně. To musí uchazeč zvládnout za devadesát minut. Po krátké přestávce si každý vylosuje mrtvou končetinu a ortopedickou podkovu. Po dobu dalších devadesáti minut musí tuto končetinu upravit a vyrobit podkovu dle vylosovaného zadání a s ní končetinu okovat. Jelikož akreditační komise nevládne českým jazykem, tak po dobu písemné části a testu věnovala svůj čas kontrole všech dokumentů o vzdělávání a zkoušce. Průběh celé praktické zkoušky byl ale pod jejich drobnohledem. Stále však zapomínáme na to hlavní. U této zkoušky se nehodnotí, jak si vedou uchazeči, i když i to je důležité. Hlavním posuzovaným prvkem je, jak objektivně a náročně hodnotí zkoušku autorizovaná osoba. Naši zkoušku však posuzuje autorizovaná osoba jako předseda komise a součástí komise je podkovář specialista, kterým byl Jaroslav Mikula, a odborný veterinární lékař kterým byl MVDr. Rostislav Hyksa. Akreditační komise EFFA pracuje ve složení Flemming Christensen – předseda komise, Bernard Vessiller – mistr podkovář, Miles Williamson –Noble - registrátor. Po krátkém obědě, který přerušil zkoušku, následoval přesun do hřebčína Jeníkov, ve kterém probíhala poslední část prvního dne zkoušky. Tím bylo ošetření kopyt hříbat do stáří jednoho roku. Uchazeč v časovém limitu devadesáti minut musí zhodnotit hříbě v klidu, pohybu a vysvětlit úpravu končetin. Po úpravě je hříbě opět provedeno uchazečem, který spolu s komisí zhodnotí výsledek úpravy. Tím pro uchazeče skončil první den zkoušky. Komisi, potažmo předsedovi, začala druhá směna. Jednak bylo nutné odpovědět všechny otázky akreditační komisi z průběhu dne a také opravit písemnou část s testem a zpracovat výsledky do ranního zahájení zkoušky. Ve výsledcích uchazečů se v žádném z bodovaných částí zkoušky nesmí objevit ohodnocení pod pět bodů, jinak je uchazeč vyřazen ze zkoušky a může pokračovat pouze cvičně. Ráno jsme zahájili zkoušku v soukromé hale u p. R. Zolmana v Rychnovku. Úkolem uchazečů bylo okování párových končetin chladnokrevného koně na vlastní vyrobené podkovy a párových končetin sportovního koně na strojně vyrobené podkovy. Jednou z dalších v řadě otázek akreditační komise byla, jak si uchazeči vymění podkovy, když každý koval jednu přední a jednu zadní podkovu. K tomu nebylo dlouhé vysvětlování. Úkolem uchazeče je přetvarovat potřebnou podkovu a napasovat na dané kopyto. Znovu se i v této zkoušce ukázalo, jak obtížné je pasovat vlastní vyrobenou podkovu na kopyto oproti strojně vyrobené podkově. Při tomto úkolu kovou dva uchazeči najednou. Jeden kove přední končetiny chladnokrevného koně a druhý sportovního koně. Po šedesáti minutách se vymění. Jakmile uchazeči ukončili tuto část zkoušky, akreditační komise si vzala hodnotící archy a koně a nastalo jejich hodnocení. Mezitím pokračovala druhá dvojice. Po skončení jejich práce opět následovalo hodnocení akreditační komisí a nakonec před zraky všech proběhlo konečné hodnocení okování v klidu a v předvedeném kroku a klusu. Rád bych poděkoval p. Zolmanovi za propůjčení prostor pro zkoušku a dále pak rodině Kosařových za poskytnutí sportovních koní a hřebčínu Jeníkov za chladnokrevné koně. Zatímco akreditační komise měla chvilku na oběd, já jsem musel opět spočítat výsledky a přichystat didaktické pomůcky na učebně školy v Jaroměři pro závěrečnou ústní zkoušku. Při ústní zkoušce si uchazeč vylosuje tři otázky, na které odpovídá cca patnáct minut. To je naší komisí obodováno a provede se celkový součet bodů. Po pauze na spočítání výsledků jsme se všichni přesunuli do společenské místnosti Střední školy řemeslné v Jaroměři. Zde proběhlo zhodnocení a vyhlášení výsledků za přítomnosti naší komise, akreditační komise a vedení školy. Blahopřejeme pánům Karlu Bencovi, Janu Celerovi a Zdeňku Haschovi k úspěšnému složení zkoušky a získání titulu CE – F. Děkujeme i Martinu Kučerovi, kterému úspěch ve zkoušce unikl o pověstný vlásek. Na závěr byli všichni účastníci odměněni sponzorskými dary od firem Werkman, Mustad, Kerckhaert, Weiss, Horák, Pokorný a Rýdelová. Moc jim za sponzoring děkujeme.

Co dodat ještě k samotnému průběhu zkoušky? Akreditační komise kontrolovala vše. Od podkladů vzdělávacího programu, dodržování bezpečnosti práce, strojní vybavenosti, vybavení uchazečů, knihy úrazů, hodnotících standardů, dodržování všech dílčích částí průběhu zkoušky až po didaktické pomůcky. Středeční podvečer po krátké projížďce kočárem v jezdeckém areálu Kolesa patřil předběžnému hodnocení akreditační komise EFFA. K hodnocení se mně osobně neusedalo lehce, jelikož šlo o hodně. Ale v povědomí jsem měl skutečnost, že jsem s kolegy předvedl maximum. Hodnocení akreditační komise bylo kritické, výstižné, ale objektivní. Drobné nedostatky pramenily z nejednotnosti Evropské unie v používání ochranných pomůcek. Hlavní výtkou bylo procentuální bodové hodnocení. To se musí ale změnit na úrovni ústavu vzdělávání. Zkouška pro nás skončila ve čtvrtek ráno po snídani, kdy akreditační komise odjela s P. Komárkem na letiště do Prahy, odkud odlétala do svých domovů.

A jak to vlastně dopadlo? Podrobnější článek připravil P. Komárek. Já vše shrnu jen stručně. Na listopadovém zasedání AGM EFFA v Holandském Apeldoornu po předchozí petici Živnostenského společenstva kovářů Ministerstvu zemědělství na průběh našich zkoušek podal stížnost kolega ing.Vinčálek i předsednictvu EFFA. Ještě večer před vlastním zasedání jsme absolvovali tzv. grilování. Vlastní hlasování probíhalo hned na začátku zasedání a předcházela mu bouřlivá diskuse hlavně mezi oběma českými společenstvy. Nakonec však převážná většina členských států odhlasovala udělení akreditace našemu společenstvu.

Co dodat nakonec. Čeká nás další dlouhá cesta, aby Živnostenské společenstvo uznalo naši suverenitu. Mnoho práce nás čeká při jednání se státními úřady. Tato práce není jen na jedincích či výboru naší sekce. Zavazuje to i ostatní členy. Znovu bych nakonec rád poděkoval všem: P. Komárkovi, vedení Střední školy řemeslné v Jaroměři a p. Zolmanovi za prostory ke zkoušce, Kosařovým a Cermanovým za koně ke zkouškám, členům zkušební komise MVDr. Hyksovi a J. Mikulovi. Lví podíl na hladkém průběhu zkoušky měli doposud nejmenovaní L. Bouša, F. Tošovský, V. Cipra a F. Kolovratník, kteří zajišťovali hladký průběh zkoušky. Nesmíme zapomenout ani na T. Kučerovou, která pořídila mnoho fotodokumentace a zapisovala průběžné hodnocení. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl a pevně věřím, že při další zkoušce proběhne vše minimálně tak dobře jako nyní.

Připravil Kysilka Karel